Lucie Scholzová

Po soutěžní přehlídce studentských filmů v pražském kině Lucerna se studenti i se svými vyučujícími přesunuli na náměstí Míru. Tam v 17,00 hod. začala vernisáž prací studentů oborů Fotografická tvorba, Grafický design a Design interiéru. Studenti, vybraní na základě hodnocení odborných pedagogů, také převzali ocenění a sponzorské dary. Vítězové si odnesli Airpody, chytré hodinky Samsung, fotoaparát Fujifilm Instax, příslušenství od Apple, akreditace na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary a spoustu dalších hodnotných cen. Nejlepší z nich pak trofej v podobě skleněné žárovky. První kapky deště začaly padat až na závěr, když zaznělo jméno režiséra snímku, který získal v Lucerně cenu diváků.

Vystavené práce je možné v prostranství náměstí Míru před kostelem sv. Ludmily prohlédnout do 3. července 2024.

Ceny obdrželi:

Střední škola

Grafický design

1. místo Ester Pehalová, za kontinuálně nadstandardní přístup ke studiu
2. místo Maxim Šylo, za výborně zpracované maturitní téma a vstřícnost v pomoci spolužákům během celého studia
3. místo Veronika Hrazdirová, za excelentně vypracované téma maturitní práce

Fotografická tvorba

1. místo Johana Svobodová, za intelektuální nápady v posledních čtyřech letech, které prozařovaly šedé dny
2. místo Oliver Cerha, za posedlost fotografií, která je předpokladem umělecké tvorby
3. místo Klára Macíková, za vytrvalý boj o prosazení přesahu fotografie do jiných oborů
Čestné uznání Karel Kašík, za nejucelenější zpracování kampaně pro filmový festival ve Zlíně – za audiovizuální znělku a navazující plakáty

Design interiéru

1. místo Nikola Lážková, za precizní práci nejen na maturitním projektu, ale po celý školní rok
2. místo Kristína Gallová, za stále originální nápady i v těžkých životních situacích
3. místo Lucie Karásková, za příkladný přístup ke studiu a vyspělé řešení maturitního projektu

 

Akademie Michael – Vyšší odborná škola

Grafický design

1. místo Jakub Šenkýř, za výbornou závěrečnou práci a nasazení během celého studia
2. místo Eliška Oborníková, za celkový přístup k ateliérovým zadáním
3. místo Lenka Tůmová, za výborné studijní výsledky a aktivitu v rámci ateliérového kolektivu

Fotografická tvorba

1. místo Milan Smolík, za soustavnou, pečlivou a vysoce inspirativní práci na školních i mimoškolních projektech
2. místo Klára Dostálová, za velmi kreativní a inspirativní přístup k tvorbě
3. místo Jiří Macháček, za osobitý umělecký autorský pohled často přesahující žánr fotografie

Design interiéru

1. místo Charlota Prášková, za vynikající přístup ke studiu, excelentní výsledky a v neposlední řadě za ukázkovou absolventskou práci
2. místo Dorina Gjugjaj, za skvělé uchopení absolventské práce, kterou dokázala propojit se svými koníčky
3. místo Alena Kleibelová, za inspirativní nápady během studia a úsporné pracovní nasazení na vlastním projektu

 

Velké poděkování patří pedagogům, kteří byli studentům nápomocni při jejich práci. Vedoucímu oboru Filmová tvorba SŠ Viktoru Pavlovičovi, vedoucímu oboru Filmová tvorba VOŠ Vladimíru Michálkovi, vedoucímu oboru Fotografie a nová média SŠ Jaroslavu Fišerovi, vedoucímu oboru Fotografická tvorba na VOŠ Tomášovi Třeštíkovi, vedoucímu oboru Grafický design SŠ Jakubu Štěpánkovi, vedoucímu oboru Grafický design VOŠ Miroslavu Roubíčkovi,  vedoucí oboru Design interiéru SŠ Michaele Ošťádalové a Andree Vokřálové, vedoucí oboru Design interiéru VOŠ.

Jak naznačila znělka festivalu, FESTMICHAEL proběhl letos už po patnácté. Do posledního místa zaplněná Lucerna přivítala 6. června studenty, pedagogy i VIP hosty a všichni společně zhlédli dvouhodinový maraton studentských filmů Střední školy Michael a Vyšší odborné školy Akademie Michael. Atmosféra promítaných snímků byla často tíživá, momentů, kdy v sále ozýval smích, nebylo moc. Témata filmů reflektovala svět mladých, jejich obavy, zážitky i představy.

Film, který nakonec získal cenu diváků, se od ostatních odlišoval hned v několika směrech. Měl nostalgickou atmosféru a vyprávěl o zdánlivě obyčejných věcech tak, jak ho vidí děti. Herecké výkony všech čtyř protagonistů byly vynikající. Natočil ho režisér Nikolas Sand, student 3. ročníku VOŠ a pojmenoval Léto 09. Z celkového počtu 368 diváků pro něj hlasovalo 130.

Další ceny obdrželi:

Filmová tvorba

Střední škola

1. místo Mikuláš Vedral, za práci kameramana v extrémních podmínkách při natáčení filmu „Mrtvá krajina“
2. místo Adéla Husáková, za mimořádnou uměleckou odvahu a odhodlání prosazovat své názory
3. místo Jakub Demartini, za pečlivou a soustředěnou tvůrčí práci při tvorbě školních cvičení

Zvláštní cena Karolína Brandová, za dlouhodobě výjimečnou produkční práci a vzorný studijní přístup
Zvláštní cena Varvara Zajceva, za mimořádné tvůrčí výsledky
Cena za animaci – uděluje Dominika Beranová Etien Fridrich, za animaci ORGANICS

 

Akademie Michael – Vyšší odborná škola

1. místo Pavel Plesník (scénář a režie filmu Teraristi, střih filmu Mechanismy, střih filmu Za všechno můžu já, režie znělek Da Vinci a Lano, četné herecké role a další spolupráce)

Hlavní cena poroty Petr Hlouška (režie a scénář filmu Triphenidyl, znělka Influcencer a četné další filmy)
Cena za režii Nikolas Sand (režie filmu Léto 09, kamera filmu Call Samba, kamera znělky Tanečnice, kamera reklamy Alsa a další spolupráce)
Zlatá kamera – debut Tomáš Průša (za film Nemoc)
Cena za herecký výkon Filip Špinka (filmy Mechanismy, Teraristi a další spolupráce)
Cena za kameru Michael Madej (filmy Mechanismy, Teraristi, znělky a další spolupráce)
Cena za zvuk: Adam Chvalkovský (filmy Jako Bratr, Kopretiny, Za všechno můžu já, Hrobník a další spolupráce)
Cena za produkci Kristýna Dvoranová (filmy Za všechno můžu já, Hrobník, Elektriky, četné znělky a reklamy)
Čestné uznání Eliška Jarošová (scénář a režie filmu Mechanismy, znělka a další spolupráce)
Cena za vítěznou znělku Jana Švadlenková (Patnáctka)

Studenti Fotografické tvorby Jiří Macháček a David Urban spolu vystavují v galerii 400ASA.

Oba protagonisté mají velmi specifický pohled na svět a oba pojali svou část výstavy po svém. Děkujeme galerii 400ASA za umožnění výstavy a doc. Karlu Cudlínovi za pomoc se zprostředkováním. Poděkování náleží i Zdeňku Lhotákovi za cenné rady při chystání výstavy a Tomáši Třeštíkovi za entuziasmus.

Jirka Macháček o svém autorském projektu:
„Teraformace osvitem je pro mě dokumentace objektu, zátiší a prostředí, kterých v dnešní době stále přibývá a většina lidí je už asi ani moc nevnímá.
Mě tyto objekty fascinuji tím, že mi nějakým způsobem vypadávají z reality. Přijde mi skoro jako by tam nepatřili a tak se je svým tvůrčím způsobem snažím zakomponovat do svého fantaskního světa, kterej roste s každou další fotkou. Vlastně je to pro mě takovej způsob pozemšťování.
Tohle možná vyzní trošku pateticky, ale spíš než o výsledné fotky mi jde o ten proces. Jelikož používám dost freestylové techniky, tak je to vždycky strašná zábava a nejlepší fotky vznikají stejně nahodile ze situací, kdy opravdu běhám v takovém polotranzu s foťákem po venku a vlastně si stále hraju. Je to pro mě velká forma terapie a sám jsem občas překvapenej, co z dané scény nakonec vyleze. Celej soubor je spíše individuální výpovědí a společně s těmi použitými kresbami, které fotografie jaksi spojují, vlastně velice dobrej náhled do mé hlavy v průběhu posledních pár let. Zároveň si myslím ale, že je to také dobrý odraz dnešní společnosti a jejího fungování, které mě z velké části deprimuje a uvrhá do různých zasmušilých stavů. U fotek jde rozhodně více o přenesení nějakého pocitu, než o výpovědní hodnotu.“

David Urban ke svému vystavovanému souboru:
„Vystavovaný soubor je skutečně moje osobní volná tvorba naprosto odlišná od toho, co fotím stěžejně. Fotky převážně pocházejí z období proticovidových demonstrací. Z hlediska přípravy to bylo velmi náročné, musel jsem se infiltrovat do různých FB skupin, protože zpočátku to byly akce utajované. Vystavený soubor není dokumentem nebo reportáží v pravém slova smyslu, jde o více než pouhý záznam událostí. Snažím se proniknout do hlubin duše české společnosti a reflektovat její rozpoložení v turbulentní době 21. století. U fotek je upravena zejména saturace, barvy jsou sytější než ve skutečnosti, soubor neobsahuje záměrně celky, to má v reportáži každý, ale je zde kladen důraz zejména na portréty nebo skupinové portréty. Fotografie jsou silnou výpovědí o emocích, nadějích i frustracích, které rezonují v našem světě. Velkou inspirací pro mě byl Bruce Gilden. Práce na tomto souboru byla pro mě paradoxně útěkem do klidu, nikdo na mě netlačil s termíny, nikdo mi nediktoval podmínky a mohl jsem si vlastně fotit, co se mi zlíbilo.“

Foto: Tadeáš Hlásek