Natáčení filmu Chraň tě ruka boží

Když víra zastíní mateřskou lásku, co zbyde pro dceru? Krátký film režisérky Rii Valterové a kameramana Nikolase Sanda probádává motivy pokrytectví v náboženských hodnotách a podmíněné lásky.

Na Akademii Michael se do postprodukce přesouvá projekt „Chraň tě ruka boží“, který následuje skutečný příběh 17leté dívky a navazuje na společenský předsudek vůči těm, kteří přerušili kontakt s rodinou. Ptá se, na koho se má dospívající obrátit, když rodina selže – a přizývá tak diváka do domácnosti, kde víra nahradila cit.

Projekt si prošel desetiměsíční vývojovou fází a dlouhodobě vzniká nejen pod Akademií Michael, ale také v partnerství s Centrem LOCIKA, největším centrem proti násilí v ČR, a v rámci programu “Stop násilí” neziskové organizace Diakonie ČCE. Skrze toto propojení tým plánuje dokončený materiál mimo jiné zařadit mezi edukativní materiály obou neziskovek.

Za přípravami stojí nejen řada studentů a absolventů Akademie, ale také několik profesionálů, konzultantů a školních pedagogů, kteří byli po celý proces k dispozici. Do realizace se zapojili umělci z vícero oborů, kteří se podíleli například na nákresech oblečení, ručně vyráběných rekvizitách nebo hudebních podkladech. Herecké obsazení tvořili David Novotný, Zuzana Stivínová a studentka pražské konzervatoře, Eliška Voráčková.

Náročnější scény vznikaly za podpory dramaturga filmu a pedagoga Vladimíra Michálka i kaskadéra Igora Kryštofa, jejichž zkušenosti pomohly citlivě a bezpečně pracovat s fyzicky či emočně náročnými scénami. Štáb tak během necelých čtyř intenzivních natáčecích dnů pokryl všechny potřebné materiály a od projektu si mohl konečně odpočinout.

Film se nyní dostává do střižny, kde na něm s režisérkou a dramaturgem bude dále pracovat absolvent Pavel Plesník. S Pavlovou pomocí a finanční podporou Nadačního fondu FILMTALENT Zlín, Prahy 11 a Michael HUBu může projekt pokračovat do závěrečné fáze, kde dojde k jeho finalizaci.

Dokončení filmu je plánováno na začátek nadcházejícího kalendářního roku. Projekt si klade za cíl mluvit k těm, kteří žijí v nevědomí, že se nachází v násilném prostředí, přebírají vinu za cizí selhání a mají tendenci opakovat naučené vzorce chování. Otevírá téma téměř neviditelného násilí – toho, které se skrývá za vírou, pokřivenou láskou a obrazem „správné rodiny“. Neupozorňuje jen na jeho závažnost, ale i na to, jak snadno zůstává přehlížené: za zdánlivě harmonickými dveřmi ho dlouho nerozpoznává okolí – a často ani ti, kteří ho sami zažívají.

Text: Ria Valterová
Foto: Dominik Karas, Milan Smolík